Dobrý den,
pokud se nejedná o osobu, za kterou platí pojistné stát nebo nemá odvod alespoň z minimálního vyměřovacího základu vyřešen u jiného plátce či v rámci samostatné výdělečné činnosti, je třeba provést doplatek zdravotního pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Plných 13,5 % z rozdílu mezi příjem a minimálním vyměřovacím základem hradí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele.
Jestliže však zaměstnavatel tuto povinnost hradit pojistné zaměstnanci z nějakého důvodu promine, neplatí se z tohoto zvýhodnění na straně zaměstnance podle stanoviska ministerstva financí daň z příjmů. Tato částka tudíž nepodléhá ani odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Na straně zaměstnavatele se jedná o daňově uznatelný náklad.
S přáním příjemného dne Dagmar Kučerová
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.
Nová sleva na sociálním pojistném v roce 2026
Konec roku rozhoduje: Špatně načasovaná platba daně či pojistného vyjde draho
Více než 1100 korun za to, že vám dají důchod. Přitom nemusíte platit nic
Od sedel po originální brýle. Přinášíme 10 zajímavých příběhů podnikatelů za rok 2025
Velký manuál k paušální dani OSVČ pro rok 2026
Výpočet důchodu se v roce 2026 změní
22. 5. 2017 13:25
Dobrý den,
mám případ, kdy zaměstnanec dosáhl měsíční hrubou mzdu 10.000,-Kč.
Vyměřovací základ na ZP mu byl zvýšen na částku 11.000,- Kč (minimální vym.základ na ZP).
Z tohoto rozdílu zaměstnanec zapltil 4,5% (45,-Kč) a zaměstnavatel 9% (90,-Kč).
Můj dotaz je, zda částka 90,-Kč zaplacená zaměstnavatelem je daňově uznatelný náklad zaměstnavatele,
nebo je to daňově neúčinný náklad? Předem děkuji za odpověď.Holubová