Hlavní navigace

Homeoffice

  • (neregistrovaný) 82.142.123.---

    15. 10. 2009 8:50

    Dobrý den, máte zkušenost s problematikou "homeoffice"? Podle jakých pravidel se řídí? Je legislativně ošetřeno? Poradíte, kde najít více informací?

    Předem mockrát děkuji

    • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.
    • 18. 10. 2009 21:49

      A. (neregistrovaný) 217.197.158.---

      Re: Homeoffice
      myslím, že homeoffice není legislativně ošetřeno, jedná se čistě o dohodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

    • 20. 10. 2009 14:12

      IVČA (neregistrovaný) 82.142.123.---

      Re: Homeoffice
      Tak přeci jen jsem se dopátrala důležitých informací souvisejících s homeoffice:

      ustanovení § 317 upravuje práci mimo pracoviště kdekoli, tj. bez vazby na bydliště zaměstnance.

      Z právní úpravy v tomto ustanovení vyplývá, že práce mimo pracoviště zaměstnavatele musí být se zaměstnancem dohodnuta, k čemuž lze doporučit ujednání v pracovní smlouvě - i když zákon takovou dohodu na pracovní smlouvu explicitně neváže (může být tedy dohodnuta jakýmkoli způsobem, přičemž zákon ani nepožaduje písemnou formu, kterou lze ovšem doporučit). Podstatným znakem této specifické úpravy pracovního poměru je skutečnost, že si zaměstnanec podle dohodnutých podmínek sám rozvrhuje pracovní dobu. Mezi podmínky, které by měly být smluvně dohodnuty, lze zařadit zejména vymezení místa nebo více míst, kde zaměstnanec bude práci konat (což je významné pro eventuelní potřebu, aby byl povolán na pracoviště zaměstnavatele), případné regulování doby, v níž bude práci mimo pracoviště konat (např. že v určité denní době musí být k dispozici zaměstnavateli pro elektronické nebo telefonické spojení), popřípadě ujednání, kdy se musí dostavit na pracoviště, např. ke konzultacím nebo předání výsledků práce.

    • 20. 10. 2009 14:16

      IVČA (neregistrovaný) 82.142.123.---

      Re: Homeoffice
      Podstatným znakem práce mimo pracoviště zaměstnavatele je, že si zaměstnanec sám rozvrhuje pracovní dobu. Může si proto volit dobu výkonu práce podle vlastní úvahy, přičemž podle ustanovení § 317 písm. a) ZP se na něj nevztahuje úprava rozvržení pracovní doby. Jednoznačně se proto na něj nevztahují ustanovení hlavy II části čtvrté zákoníku práce, tj. § 81 až 87. Toto pravidlo je však velmi nepřesně formulováno - z povahy věci vyplývá, že se na zaměstnance nevztahuje ani právní úprava přestávek v práci, dob odpočinku, tj. nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, práce v dny pracovního klidu a nepřetržitého odpočinku v týdnu, ani právní úprava noční práce (§ 88 až 92 a § 94 ZP). Právní úprava práce přesčas (§ 93 ZP) se na zaměstnance sice vztahuje, nicméně nevztahuje se na něj právní úprava mzdy a platu za práci přesčas, uvedená v § 114 a § 127 ZP a to podle výslovného ustanovení § 317 písm. c) ZP].

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).