Hlavní navigace

Manko

  • (neregistrovaný) 109.80.207.---

    10. 4. 2013 15:06

    Dobrý den,
    Mám na Vás dotaz a prosím Vás o radu, jak postupovat jedná se mi o prodejnu potravin (maloobchod) a v ni je zaměstnáno cca 5 zaměstnanců 3 z toho jsou prodavačky 4 je zástupce vedoucího a 5 je vedoucí. Zboží se objednává na základě objednávek vedoucí či zástupce vedoucího a předkládá se na vedení firmy, která objednávku schválí nebo určité zboží pošle ve větší či menší míře. Na prodejně se nachází zboží s určitou dobou spotřeby či trvanlivosti. A mě by zajímalo, jestli vedení firmy, která provozuje prodejnu potravin (maloobchod) může svým zaměstnancům této prodejny na základě organizačního nebo pracovního řádu popřípadě na základě zákoníku práce Hlava 3. § 305 - § 306 vnitřní předpis nebo jiných předpisů nařídit že mohou v daný měsíc odepsat jen určitý počet zboží a vše ostatní co bude nad určenou kvótu daného měsíce dá zaměstnavatel, jako manko a nechá to uhradit své zaměstnance. Je vůbec možné toto považovat za manko? „Termín manko se používá pro stav, kdy je fyzická inventura nižší než účetní. V tom případě vzniká záporný rozdíl a škoda.“ Manko se dle mého mínění v první řadě může stát na pokladně, kdy pokladní špatně vrátí to chápu to je manko způsobené zaměstnancem ať už vědomě či nevědomě. Ale co se zboží týká, mělo by se to brát tak že pokud mu skončila lhůta trvanlivosti a je dál zboží neprodejné tak by se dané zboží mělo odepsat do ztrát a vrátit zpět a ne to vyloženě považovat za manko a chtít to nahradit po zaměstnancích. Jak může zaměstnanec odpovídat za zboží na prodejně (maloobchodu) a v jaké míře za to může zodpovídat? Stejně tak má právo zaměstnavatel svým zaměstnancům brát peníze z výplaty v řádu stovky až tisíci koruny a dávat je na konto x právě na případné manko způsobené překročením té dané kvóty, které už jako nelze odepsat? Předem Vám moc děkuji za odpověď.

    • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.
    • 10. 4. 2013 15:13

      atreus

      Re: Manko
      V podstatě si odpovídáte sám. Postup zaměstnavatele je nezákonný.
      Srážky ze mzdy na úhradu manka mohou být jen na základě smlouvy o srážkách, podepsané zaměstnancem.

    • 10. 4. 2013 15:34

      pája

      Re: Manko
      >>kdy
      a chtít to nahradit po
      >>zaměstnancích. Jak
      >>může zaměstnanec odpovídat za zboží na prodejně
      >>(maloobchodu) a v jaké míře za to může zodpovídat?
      >>Stejně
      >>tak má právo zaměstnavatel svým zaměstnancům brát
      >>peníze
      >>z výplaty v řádu stovky až tisíci koruny a dávat je
      >>na
      >>konto x právě na případné manko způsobené překročením
      >>té dané kvóty, které už jako nelze odepsat? Předem
      >>Vám
      >>moc děkuji za odpověď.
      >V podstatě si odpovídáte sám. Postup zaměstnavatele je
      >nezákonný.
      SOUHLAS

      >Srážky ze mzdy na úhradu manka mohou být jen na
      >základě smlouvy o srážkách, podepsané zaměstnancem.

      to bych viděl jinak, pokud by šlo o manko na převzatém zboží- čili rozdíly ve stavu, tak na základě dohody o odpovědnosti bude hrazeno zaměstnanci dle ZP. POkud ale se žádné zboží neztratilo, jen se stalo neprodejným, tak žádné manko podle mne nevzniklo a neprodejné zboží si musí řešit firma, nikoliv aby to platili zam-ci, to je nesmysl.

    • 10. 4. 2013 16:18

      atreus

      Re: Manko
      V tom s Vámi souhlasím.
      Myslel jsem to tak, že i pokud by šlo o manko na převzatém
      zboží čili rozdíly ve stavu a je uzavřená dohoda o odpovědnosti, tak se ještě po vyčíslení manka musí uzavřít dohoda o srážkách ze mzdy, bez ní to zaměstnavatel strhnout nemůže.

    • 10. 4. 2013 18:26

      TomášJ (neregistrovaný) 109.80.207.---

      Re: Manko
      Všem Vám děkuji za reakce, pojďme se teď bavit méně obecně. Jak jsme se shodli, mankem se nedá nazvat zboží prošlé čili neprodejné, čili jej zaměstnavatel nemůže chtít po zaměstnancích uhradit, v případě, že to vyžaduje, dopouští se nezákonného jednání. Můj případ je následovný: Člověk, o jehož problému se bavíme, byl pouhým řadovým prodavačem, postupně však postoupil na pozici zástupce vedoucí, s čímž samozřejmě přichází nová pracovní smlouva. V této smlouvě byla i kolonka o tzv. hmotné odpovědnosti, na základě které bylo do tzv. konta X z platů zaměstnanců, i již zmíněného zástupe odváděná blíže nespecifikovaná částka. V případě, že na kontě X nebyli prostředky, hradili „to“ zaměstnanci ze svých platů. Dle mého názoru se hmotná zodpovědnost vztahuje na ztracený sortiment, popřípadě zmizelé peníze, nikoliv na zkažené, či neprodejné zboží. Vzhledem k tomu, že zde nezmíněný maloobchod to viděl jinak, a každý měsíc zástupci z platu odebírali částku, za neprodejné, či zkažené zboží (na základě hmotné odpovědnosti, jež byla podepsána ve smlouvě), dal zástupce výpověď. Cca půl roku po výpovědi se firma ozvala zástupci s tím, že ještě musí uhradit manko ve výši cca 7.000,- Kč, které se zvýšilo, jelikož maloobchod to již předal právníkovi a nyní ji bývalí zástupce musí uhradit původní částku, výlohy na právníka a dokonce i exekuční výlohy, které vznikly potom, co byla na bývalého zástupce dokonce uvalena exekuce. Nyní částka činí bez úroků 32.100,- Kč. Opět se odvolávám na můj výše řečený názor, že neprodejný sortiment nelze brát jako manko, čili jsou veškeré peněžité sankce na bývalého zástupce neopodstatněné a proto nezákonné, čili by měla být exekuce okamžitě zastavena, a dokonce by měl být maloobchod, kdo uhradí škodu nejen svou, ale taktéž škodu, kterou způsobil bývalému zaměstnanci neoprávněnou exekucí. Vyjádřete se prosím se svým souhlasem, či nesouhlasem a názory, jak by bývalí zaměstnanec měl nadále postupovat. Děkuji.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).