Vyčerpání dovolené
-
-
all (neregistrovaný)
Re: Vyčerpání dovolené
>Dobrý den,
>
>dostala jsem docházku kdy zaměstnanec měl více
>dovolené než měl nárok. Přečerpal o jeden den.
>
>Můžu bez jeho souhlasu dát neplacené volno? Nebo musí
>být mezi zaměstnavatelem a zaměstnanec dohoda o
>poskytnutí. Jakým způsobem se řeší tato situace, kdy
>přečerpá dovolenou. Setkávám se poprvé s tímto případem.
>
>Co jsem pochopila z ruzných článku, bez jeho vědomí
>nemůžu dát neplacené volno, pokud se tedy dohodneme můžu
>po něm požadovat zdravotní pojištění za ten den?
§ 222, odst. 4 zákoníku práce
> -
-
Re:OT_Přečerpání dovolené_čí je chyba?
V tom případě pochybyly obě strany...zaměstnanci by to vyšlo kdyby jeden den nezůstal doma jen tak pro nic za nic a nepřinesl ani neschopenku...věděl že mezi Vánoci potřebuje 4dny a šéf mu to napsal jako dovolenou, ale ted se řeší že vlastně díky tomu jí přečerpal..a já to potřebuju narovnat...proto se ptám na neplacené volno nebo jak narovnat tento problém... -
Libuše Vlasta (neregistrovaný)
Re:OT_Přečerpání dovolené_čí je chyba?
Kopíruji ze stránek
www.akvpracpravo.cz/cz/download/1404042337/
V Ý K L A D O V Á S T A N O V I S K A A K V (XII./B)
(přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV dne 18. a 19. října 2013
v Týnci nad Sázavou)
8. PŘEČERPÁNÍ DOVOLENÉ V DŮSLEDKU NEPOZORNOSTI ZAMĚSTNAVATELE
• Čerpání dovolené určuje zaměstnavatel. Za dobu čerpání dovolené přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku (u zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou ve smyslu ustanovení § 213 odst. 4 ZP může být tato náhrada mzdy nebo platu poskytnuta ve výši průměrného výdělku odpovídajícího průměrné délce směny). Podle ustanovení § 222 odst. 5 ZP platí, že „zaměstnanec je povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo, popřípadě na niž mu právo nevzniklo“. Tuto částku může přitom zaměstnavatel srazit zaměstnanci z jeho mzdy (platu), aniž by k tomu potřeboval jeho souhlas – viz ustanovení § 147 odst. 1 písm. e) ZP.
• V praxi se může stát, že zaměstnanec bude v daném kalendářním roce čerpat dovolenou ve větším rozsahu, než mu náleží. Stane se tak ale v důsledku „zavinění“ (nepozornosti) zaměstnavatele. Např. zaměstnanec je 100 a více pracovních dnů dočasně práce neschopný, po skončení nemoci odpracuje alespoň 60 dnů (a splní i druhou podmínku pro vznik práva na dovolenou za kalendářní rok, tedy nepřetržité trvání pracovního poměru k jednomu a témuž zaměstnavateli po celý kalendářní rok), a zaměstnavatel mu koncem kalendářního roku určí k čerpání celou výměru dovolené (resp. zbývající část dovolené do celé její výměry). -
Libuše Vlasta (neregistrovaný)
Re:OT_Přečerpání dovolené_čí je chyba?
pokračování 1.
... Učiní tak přesto, že měl ze zákona (ustanovení § 223 odst. 1 ZP) dovolenou krátit a měl by tedy vědět, že zaměstnanec dovolenou v celé výměře čerpat nemůže (nedojde-li možnému odchýlení se od zákona postupem podle ustanovení § 4b odst. 2 ZP, od 1. 1. 2014 podle ustanovení § 4a odst. 2 ZP). Chyba zaměstnavatele by mohla vzniknout i v jiných případech, například při vadném výpočtu.
• Kolegium bylo v této souvislosti dotázáno, jestli i v tomto případě má zaměstnanec povinnost vrátit vyplacenou náhradu mzdy nebo platu, resp. zdali si ji může zaměstnavatel jednostranně srazit.
Stanovisko
• Dle Kolegia nelze tento případ automaticky podřadit pod právní úpravu obsaženou v ustanovení § 222 odst. 5 ZP. Uvedené ustanovení má na mysli případy, kdy zaměstnanec právo na dovolenou ztratil (v důsledku jejího krácení dle ustanovení § 223 ZP nebo skončení nebo dřívějšího skončení pracovního poměru v průběhu kalendářního roku), nebo na niž mu právo nevzniklo, zde ale v tom smyslu, že mu byla určena k čerpání s předpokladem, že podmínky pro vznik práva na ni splní (viz ustanovení § 217 odst. 2 ZP). Ve shora popsaném případě žádný takový předpoklad neexistoval, zaměstnavateli muselo nebo mělo být zřejmé, že zaměstnanci právo na dovolenou v takové výměře nevznikne, přesto mu ji určil k čerpání. -
Libuše Vlasta (neregistrovaný)
Re:OT_Přečerpání dovolené_čí je chyba?
• Skutečnost, že zaměstnanci byla vyplacena peněžitá částka odpovídající náhradě mzdy nebo platu za dovolenou, na kterou neměl právo, je třeba posoudit v režimu ustanovení § 331 ZP. Dle tohoto ustanovení platí, že „vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let od jejich výplaty“. Zaměstnavatel musí tedy pro tento účel zkoumat, zdali byl zaměstnanec v dobré víře, či nikoliv. V té souvislosti zohlední zejména to, na jaké pozici zaměstnanec pracuje (personalista by si měl uvedenou skutečnost „pohlídat“, kdežto u řadového dělníka nelze znalost této právní úpravy předpokládat) a o jak velké „navýšení“ dovolené jde (jestli o den dva, nebo dokonce o celé týdny, což by mělo zaměstnanci nesprávnost napovědět).
• Není vyloučeno, že zaměstnanec bude dovolenou čerpat ve větší výměře a oběma stranami to bude vnímáno jako přípustný nastandard (s výjimkou ve veřejných službách a správě). Pokud zaměstnavatel určí zaměstnanci čerpání takové dovolené, lze na tuto dobu za určitých okolností pohlížet jako na dovolenou, na které se zaměstnanec se zaměstnavatelem (konkludentně, mlčky) dohodli a na částku vyplacenou zaměstnanci za tuto dobu jako na náhradu mzdy nebo platu, na kterou mu vzniklo právo a již nemá tedy povinnost zaměstnavateli vracet. Tímto postupem se ale může dostat zaměstnavatel do kolize s ustanovením § 1a písm. e) ZP (s účinností od 1. 1. 2014 ustanovením § 1a odst. 1 písm. e) tohoto právního předpisu) a § 16 odst. 1 ZP o rovném zacházení.
-
- Pracující starobní důchodce Poslední názor: 29.12.
- Mezinárodní ochranná známka Poslední názor: 26.12.
- Faktury ze 3. země Poslední názor: 26.12.
- Přenesená DP - montáž a seřízení zavírače Poslední názor: 26.12.
- Jak vyplatit úrok společníkovi SRO Poslední názor: 26.12.
- Uplatnění paušálních výdajů na dopravu u pronajímaného vozidla Poslední názor: 26.12.
- Přeprava popílku režim PDP Poslední názor: 23.12.
- Sleva na dani prarodič Poslední názor: 22.12.
- Prohlášení poplatníka na rok 2026 Poslední názor: 22.12.
- DPH při nákupu z Německa Poslední názor: 22.12.
- DPH a pokladní doklad Poslední názor: 21.12.
- Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele - doklad o dosaženém vzdělání Poslední názor: 20.12.
- Zaměstnanec ve zk. době, nemoc a ukončení PP ve zk. době Poslední názor: 19.12.
- Fakturace fyzické osoby vlastní s.r.o. Poslední názor: 19.12.
Mohlo by vás zajímat
-
Výpočet důchodu se v roce 2026 změní
-
Výše záloh na nemocenské pojištění, které zaplatí OSVČ v roce 2026
-
Špehování konkurence za pár stovek: Jak najít jejich slabiny a vytěžit z toho maximum
-
Mzdové účetnictví v roce 2025 aneb krátké ohlédnutí končícím rokem
-
Aktualizujeme další formuláře pro daňové povinnosti
-
Pozor na sváteční nákupy, v tyto dny budou obchody zavřené
6. 1. 2017 11:26
Dobrý den,
dostala jsem docházku kdy zaměstnanec měl více dovolené než měl nárok. Přečerpal o jeden den.
Můžu bez jeho souhlasu dát neplacené volno? Nebo musí být mezi zaměstnavatelem a zaměstnanec dohoda o poskytnutí. Jakým způsobem se řeší tato situace, kdy přečerpá dovolenou. Setkávám se poprvé s tímto případem.
Co jsem pochopila z ruzných článku, bez jeho vědomí nemůžu dát neplacené volno, pokud se tedy dohodneme můžu po něm požadovat zdravotní pojištění za ten den?