V případě úvěru bych místo slova akontace spíše použil "spoluúčast" na kupní ceně. Výši této spoluúčasti si každý volí dle svých finančních možností, čím vyšší spoluúčast, tím nižší pak splátky a naopak. Podle stejného pravidla pak nastavit i délku splácení úvěru, čím delší, tím nižší měsíční splátky, v konečném důsledku ale vyšší úroky celkem. Výše spoluúčasti záleží od toho, jakou minimální spoluúčast požaduje úvěrující společnost, většina jich tuším pod 30% pořizovací ceny nejde. Splátky ani spoluúčast nejsou daňově uznanými výdaji, do daňových nákladů se vstupní cena auta promítne přes daňové odpisy, tedy těch 5 let.
Internet Info BusinessCenter.cz (businesscenter.podnikatel.cz)
Server s informacemi pro podnikání.
Copyright © 1998 – 2021 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena.
10. 3. 2019 8:59
Dobrý den,
nejsem účetní, ani ekonom, omluvte prosím moje možná jednoduché otázky...
Představme si s.r.o., které kupuje auta a bere si na to úvěr. Délku splácení úvěru i výši akontace si může volit.
Akontace začíná na 21% (DPH)
Délka splácení rok až deset let.
Životnost vozu ve firmě je 4 roky (záleží na nájezdu, je to cca 3-4,5 roku).
Daňové odpisy jsou na 5 let.
Účetní odpisy je tedy vhodné nastavit podle předpokladu životnosti vozu.
Jakou výši akontace je vhodné zvolit? A délku úvěru?
Jak je to v případě úvěru s účtováním? Splátky jsou uznatelný výdaj a akontace také? Jestli se nepletu, tak u aut jsou možné dva způsoby:
1 - pokud auto zaplatím převodem, tak tuto sumu v daném roce neuplatním jako uznatelný výdaj, ale neuznatelný a auto odepisuji
2 - pokud auto koupím na úvěr, tak splátky dávám jako uznatelný výdaj (co akontace? a co odepisování, to v tomto případě padá?)
Děkuji za vysvětlení, rád bych to pochopil.
Hezkou neděli, Karel