Rozumím tomu takto:
Pro odpočet vyměřovacích základů platí dvě výjimky. Nelze si odečíst
1. za zaměstnance vyšší vyměřovací základ než 52 253 Kč, tj. více než 1,5násobek průměrné mzdy stanovené pro účely sociálního pojištění pro rok 2020. Činí-li vyměřovací základ zaměstnance v červnu 100 000 Kč, sníží se úhrn vyměřovacích základů za tohoto zaměstnance jen o 52 253 Kč.
2. vyměřovací základ zaměstnance v pracovním poměru, kterému dal zaměstnavatel výpověď podle § 52 písm. a) až c) zákoníku práce.
Takže pokud máte zaměstnance, který má např. 100.000,- Kč, nemůžete mít v kolonce pojistné za zaměstnavatele 0.
Když bude v červnu nižší vyměřovací základ proti březnu z důvodu toho, že jsou ještě zaměstnankyně na dlouhodobém OČR a ne z důvodu snížení mezd zaměstnancům, tak také nebude nárok na odpuštění sociálního pojištění za zaměstnavatele?
Ne, tak se to nemá počítat. Počítají se zaměstnanci v pracovním poměru, účastní nemocenského pojištění v posledním dni června (července, srpna). Pokud vyjde do 50 lidí, pak se tento počet porovnává s počtem zaměstnanců v pracovním poměru, kteří byli účastní nemocenského pojištění 31.3.
Mě by ale zajímalo, zda když má zaměstnanec u téhož zaměstnavatele 2 souběžné pracovní poměry, zda má být započítáván jako 1 nebo jako 2.
Dále ohledně toho porovnání úhrnu VZ bych ráda věděla, jak to má být se zápočtem VZ u zaměstnance, který pojištění neodvádí proto, že již dosáhl stropu 1672080 Kč. Počítat pouze s penězi, ze kterých se SP odvádí? Protože např. v březnu měl vysokou mzdu, pojištění bylo odvedeno. Ale dosáhl stropu a v červnu již pojištění odvedeno nebude. Ale tím pádem bude při porovnání Kč za červen a za březen celkový pokles o víc než 10 % a tím pádem firma nemá nárok, přestože objem hrubých mezd z pracovních poměrů nepoklesl.
A dál by mě zajímalo, když bude mít někdo 2 souběžné pracovní poměry a v každém mzdu (VZ) přesahující 1,5 násobek průměrné mzdy, zda se každý VZ sníží jen o to, nebo se jeho VZ mají sečíst a snížení provést jen jednou.
A poslední trochu nejasnost - viz §3 odst 2 - hovoří se o výpovědi dle § 52 a až c. Tyto VZ se pro snížení odvodů nezahrnou a SP za zaměstnavatele se z nich odvede. Takže dohod o skončení poměru z důvodů uvedených v § 52 a až c se to netýká? Z těchto VZ se SP tedy neodvede? Vypadá to tak, protože se mluví jen o výpovědi.
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.
Aktualizujeme další formuláře pro daňové povinnosti
Pozor na sváteční nákupy, v tyto dny budou obchody zavřené
Kdo bude mít v roce 2026 nárok na předčasný důchod?
Ten umí to a ten zas tohle. Připomeňte si příběhy šikovných podnikatelů za rok 2025
10 nejvtipnějších vánočních reklam všech dob
Situace, kdy nemusí OSVČ platit zálohy na sociální pojištění
22. 6. 2020 14:05
Stále čekám, jak to dopadne a teď jsem zjistila, že už to Zeman podepsal. Jak postupovat jsem našla na https://www.mpsv.cz/web/cz/antivirus#Antivirus%20C kde se mimo jiné píše "Zaměstnavatel si sám posoudí, zda splňuje podmínky nároku na prominutí pojistného, a vypočte si výši pojistného, kterou bude povinen uhradit. Promíjení pojistného se uskutečňuje prostřednictvím snižování vyměřovacího základu zaměstnavatele."
Jak rozumíte tomu snižování vyměřovacího základu zaměstnavatele? Já si myslela, že vyplním přehled o výši pojistného a do kolonky pojistné za zaměstnavatele napíšu 0 ale úhrn vyměřovacích základů bude beze změny.
Jak to vidíte vy?