Hlavní navigace

Dohoda o srážce ZP za zaměstnavatele

  • (neregistrovaný)

    26. 8. 2020 10:01

    Dobrý den, zaměstnanec má celý měsíc neplacené volno, odvod ZP proběhne 4,5% za zaměstnance a 9% za zamtele, zaměstnanci vznikne záporná mzda. Jakmile má příjem, můžeme srazit 9% za zamtele jako pohledávku bez souhlasu zaměstnance? Dle méího názoru nelze, ale jistá si nejsem. Stačilo by do žádosti o neplacené volno vepsat, že zaměstnanec souhlasí se srážkou ze mzdy za odvod zaměstnavatele?
    Moc děkuji

    • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.
    • 26. 8. 2020 11:43

      5432 (neregistrovaný)

      Asi jsem se špatnbě vyjádřila, pardon..mám na mysli, že celá částka 13,5% bude sražena zaměstnanci ze mzdy. Jedná se mi o to, zda dlužnou částku za ZP můžu srazit ve mzdě bez souhlasu.Děkuji

    • 26. 8. 2020 11:48

      Kara1 (neregistrovaný)

      Svým dotazem tazatele matete.
      Pro tazatele: zaměstnanec má celý měsíc neplacené volno, vyměřovací základ není. Pokud zaměstnanec není pojištěný státem anebo nespadá do některé z kategorií, kdy nemusí platit minimální pojištění anebo není odváděno pojištění jinde, třeba z jiného zaměstnání, pak zaměstnavatel je povinen odeslat minimální pojištění svým prostřednictvím. Minimální pojištění je ve výši 13,5% z aktuální minimální mzdy.
      Zaměstnanci tím pádem vyjde záporný doplatek mzdy a tento buď uhradí zaměstnavateli do pokladny nebo mu to srazí zaměstnavatel až bude z čeho srazit. Dohoda není třeba.

    • 26. 8. 2020 11:52

      . (neregistrovaný)

      OT. Nemyslím si. Co v případě, že je zaměstnanec "donucen" mít "neplacené volné volno"?

    • 26. 8. 2020 12:03

      Kara1 (neregistrovaný)

      Promíňte, ale ten Váš příspěvek je úplně mimo. Jaké "donucen"? Tady máte normální dotaz s normálním popisem. Zaměstnanec byl na neplaceném volnu. Tečka. Neplacené volno probíhá tak, že zaměstnanec o něj požádá a zaměstnavatel souhlasí nebo nesouhlasí.
      I kdyby byl nějak, jakkoli, "donucen", jak to nazýváte, pak to pořád musí být výsledek stejný - zaměstnanec napíše žádost o neplacené volno a zaměstnavatel povolí a zaměstnanec čerpá neplacené volno. V tomto případě celý měsíc, tedy zřejmě 0 Kč (pokud nedostal nějaké odměny za minulé období). Celých 13,5% z MM, tedy celé minimální ZP hradí zaměstnanec a odvádí se zdravotní pojišťovně prostřednictvím zaměstnavatele - a ten má za zaměstnancem pohledávku.

    • 27. 8. 2020 8:58

      5432 (neregistrovaný)

      Dobrý den a z jakého důvodu není potřeba dohoda o srážce? protože se jedná o ZP, na které dohoda není potřeba? i když ve finále to nebude srážka za ZP, ale pohledávka vůči zaměstnavateli? děkuji

    • 27. 8. 2020 10:30

      iva.

      Stačí si přečíst zákon č. 592/1992 Sb., § 3 odst. 10:
      "Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatit pojistné podle předchozí věty prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy současně s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci. Pokud je vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně organizace, je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel."
      Neplacené volno není překážka ne straně organizace, celých 13,5 % tedy uhradí zaměstnanec.
      A co se týká dohody o srážce ze mzdy, ta rovněž není potřeba - zákoník práce § 147 odst. 1 písm. b) "pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění" - je to srážka pojistného - vy ji přece odvedete zdravotní pojišťovně a poté si ji budete nárokovat jako pohledávku za zaměstnancem.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).