Práce přesčas na služební cestě

• Dana (neregistrovaný)

  23. 6. 2017 10:14

   Dobrý den,
  
  prosím vás o názor:
  setkáváme se v praxi s tím, že pracovníci požadují proplácení služebních cest i po dobu, kdy práci, kterou mají v pracovní smlouvě, nevykonávají, ale cestují na/z této pracovní cesty.
  Tuto práci správně nelze považovat za práci přesčas.
  Proplácíme jim dobu, kterou mají ve své směně (6 – 14:20h) nebo po kterou vykonávali práci dle pracovní smlouvy nad rámec směny a dále proplácíme čas řidiči/řidičům služebního auta (přestože řízení vozidla nemá v popisu práce, ale je řidičem referentského vozidla), a to za cestu na a ze služební cesty.
  Co by pro nás daňově znamenalo, když bychom propláceli všem veškerý čas služební cesty – cestu tam před pracovní dobou, cestu zpět po pracovní době nebo po výkonu práce?
  Nebo je to pouze na rozhodnutí zaměstnavatele?
  
  Děkuji moc,
  
  Dana Vohánková
  Účetní společnosti
  
  
  

• • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.

  Nahlásit moderátorům jako SPAM

  
  

  • 28. 6. 2017 9:02

    

    autorka

    Dobrý den,
    
    postupujete v souladu s ustanovením § 210 zákoníku práce. Jak správně popisujete, doba strávená na pracovní cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů, která nespadá do pracovní doby zaměstnance, není považovaná za výkon práce. Což je pro pravidelně cestující zaměstnance velmi nevýhodné. Touto situací se zabýval Soudní dvůr Evropské Unie (případ „Tyco“ – sp. zn. C-266/14), který rozhodl, že i tato doba je výkonem práce. Více v článku: Cestující zaměstnanci a výkon práce na cestě k zákazníkovi
    
    Přestože citovaný soudní výklad prozatím není součástí našeho právního řádu, rozhodla se řada zaměstnavatelů soudní rozhodnutí pro pravidelně cestující zaměstnance zohlednit. Pokud budete tuto dobu považovat v souladu s interní směrnicí za výkon práce, jedná se často o přesčas a můžete mít tudíž problém s dodržením zákonných limitů přesčasové práce. Část zaměstnavatelů proto postupuje jiným způsobem. Osobní čas zaměstnance kompenzují formou odměny. Za hodinu strávenou na pracovní cestě jinak než plněním pracovních úkolů, která nespadá do pracovní doby zaměstnance, náleží odměna ve výši ... Kč (nemusí být dodržena minimální hodinová mzda). Bude-li vše řádně ošetřeno interním předpisem či kolektivní smlouvou, jedná se o daňově uznatelný náklad.
    
    S přáním příjemného dne   Dagmar Kučerová