Hlavní navigace

Ochranná doba

  • (neregistrovaný) 195.113.198.---

    19. 8. 2008 11:40

    Dobrý den, prosím, o radu. Zaměstnanec dostal výpověď z organizačních důvodů (§ 52, písm. c). Pracovní poměr by měl skončit 31.8.2008 uplynutím výpovědní doby. Zaměstnanec však 20.7.2008 onemocněl. Kdy pracovní poměr skončí, pokud nemoc skončí dnem 31.8.2008 (od 1.9.2008 bude práce schopen).
    Děkuji za odpověď

    • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.
    • 19. 8. 2008 11:47

      Jiřka (neregistrovaný) 88.101.130.---

      Re: ochranná doba
      Pokud by nemoc trvala až do konce výpovědní doby nebo déle, má zaměstnanec právo trvat na odpracování doby, kterou ve výpovědní době promarodil. Pokud prohlásí, že na tom netrvá, pak prac. poměr skončí posledním dnem nemoci, pokud ta bude do 31.8. nebo déle. Pokud nemoc skončí dříve, než vyprší výpovědní doba, tak by prac. poměr v každém případě skončil posledním dnem výpovědní doby.

    • 19. 8. 2008 11:54

      VH (neregistrovaný) 88.101.60.---

      Re: ochranná doba
      Upřesním - je zmíněna výpověď z důvodu podle § 52 písm. c) zák. práce, tudíž účinnost organizační změny musí nastat nejpozději dnem 1.9.2008, jinak by nebyly pro výpověď splněny podmínky. Dojde-li k prodloužení pracovního poměru, zaměstnanec již nebude konat práci, ale bude dána překážka v práci na straně zaměstnavatele s právem zaměstnance na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.

    • 19. 8. 2008 12:05

      Jiřka (neregistrovaný) 88.101.130.---

      Re: ochranná doba
      Dost dobře Vám nerozumím. Co rozumíte tím, že účinnost org. změny musí nastat nejpozději 1.9.? A další věta mně taky není jasná. Pokud zaměstnanec bude trvat na tom, že chcepromaroděnou dobu odpracovat (a tím se tedy prodlouží prac. poměr), tak přece bude pracovat. Pouze pokud by už pro něj zaměstnavatel neměl práci, tak by šlo o překážku na straně zaměstnavatele. Nebo jsem Vás špatně pochopila?

    • 19. 8. 2008 12:15

      an (neregistrovaný) 194.228.235.---

      Re: ochranná doba
      Souhlasím s p. Jiřkou § 53 odst. 2 - ...PP skočí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže .... Tudíž, jestliže PP trvá, měl by pracovat , jedině že by zaměstnavatel neměl práci. Samozřejmě musí mít druh práce sjednaný v prac. smlouvě, může např. má-li zaměstnavatel třeba více účetních atd. zastoupit třeba nemocnou kolegini, jejíž místo se neruší.

    • 19. 8. 2008 12:20

      VH (neregistrovaný) 88.101.60.---

      Re: ochranná doba
      Myslím, že jste mě pochopila správně: Výpovědní důvod podle § 52 písm. c) ZP spočívá v nadbytečnosti zaměstnance, pro zjednodušení - bylo zrušeno jeho pracovní místo. Rozhodnu o zrušení pracovního místa a rozhodnu, k jakému datu tato org. nastává. Pro zaměstnavatele je zřejmě optimální, aby mohl až do konce výp. doby přidělovat práci podle prac. smlouvy (aby nebyla překážka na jeho straně). Má-li prac. poměr skončit 31.8. a budeme předpokládat 2mesíční výp. dobu, výpověď byla doručena v průběhu června. Účinnost org. změny mohla být stanovena v intervalu od doručení výpovědi do 1.9. (první den po skončení výpovědní doby). Pokud by pracovní místo bylo zrušeno k pozdějšímu datu než odpovídá 1.9., dne 31.8. by zaměstnanec ještě nebyl nadbytečný (nebyl by naplněn důvod výpovědi).

    • 19. 8. 2008 12:27

      VH (neregistrovaný) 88.101.60.---

      Re: ochranná doba
      To je Ok, ale nikoliv u výpovědi z org. důvodů. Jak jsem popsala, rozhodl i Nejvyšší soud ČR, rozhodnutí nemohu najít.

    • 19. 8. 2008 12:35

      an (neregistrovaný) 194.228.235.---

      Re: ochranná doba
      >>>>>>>Dobrý den, prosím, o radu. Zaměstnanec dostal výpověď
      >>>>>>>z organizačních důvodů (§ 52, písm. c). Pracovní
      nemoc
      >>>>>>skončí dříve, než vyprší výpovědní doba, tak by prac.
      >>>>>>poměr v každém případě skončil posledním dnem
      >>>>>>výpovědní doby.
      >>>>>
      >>>
      >>>
      >>>
      >>>Myslím, že jste mě pochopila správně: Výpovědní důvod
      >>>podle § 52 písm. c) ZP spočívá v nadbytečnosti
      >>>zaměstnance, pro zjednodušení - bylo zrušeno jeho
      >>>pracovní
      >>>místo. Rozhodnu o zrušení pracovního místa a
      >>>rozhodnu,
      >>>k
      >>>jakému datu tato org. nastává. Pro zaměstnavatele je
      >>>zřejmě optimální, aby mohl až do konce výp. doby
      >>>přidělovat práci podle prac. smlouvy (aby nebyla
      >>>překážka na
      >>>jeho straně). Má-li prac. poměr skončit 31.8. a
      >>>budeme
      >>>předpokládat 2mesíční výp. dobu, výpověď byla
      >>>doručena
      >>>v průběhu června. Účinnost org. změny mohla být
      >>>stanovena v intervalu od doručení výpovědi do 1.9.
      >>>(první
      >>>den po skončení výpovědní doby). Pokud by pracovní
      >>>místo
      >>>bylo zrušeno k pozdějšímu datu než odpovídá 1.9., dne
      >>>31.8. by zaměstnanec ještě nebyl nadbytečný (nebyl by
      >>>naplněn důvod výpovědi).
      >>
      >>Dívám se na to stejně jako an.
      >To je Ok, ale nikoliv u výpovědi z org. důvodů. Jak
      >jsem popsala, rozhodl i Nejvyšší soud ČR, rozhodnutí
      >nemohu najít.

      No ale pak by to celé přece nemělo smysl. Výpovědní dobu, o kterou se PP prodlužuje přece v podstatě "nedodržel" zaměstnanec, nikoli zaměstnavatel. Tak potom nevím, proč by se měla výpovědní doba prodlužovat. To jen aby zaměstnavatel víc zaplatil nebo to fakt nechápu. Chápu, že defacto to místo od 1.9. nemá, ale má-li mu prodlužovat PP, potom by měl mít možnost ho i nějak zaměstnat ne ? Nebo jen platit za nic?

    • 19. 8. 2008 12:41

      Jiřka (neregistrovaný) 88.101.130.---

      Re: ochranná doba
      Tak přesně toto se mně taky honí hlavou, takže jsem se raději ještě jednou VH zeptala, zda ji vůbec chápu dobře. To by pak to nařízení, že může trvat na prodloužení bylo naprosto nesmyslné.

    • 19. 8. 2008 12:38

      Jiřka (neregistrovaný) 88.101.130.---

      Re: ochranná doba
      Takže, pokud tomu dobře rozumím, Vy říkáte, že když marodí do 31.8. a dále ne, tak se výpovědní doba neprodlužuje ani kdyby pracovník chtěl a prac. poměr skončí 31.8. Pokud by marodil do 1.9. nebo déle, pak už může trvat na prodloužení. A také říkáte, že když bude nemoc trvat třeba do 10.9. a ten pracovník bude chtít prodloužit, pak vlastně ani pracovat nemůže, protože tím, že jeho místo bylo zrušeno, nemůže mu být přidělována práce a zaměstnavatel mu musí hradit náhradu mzdy? Chápu Vás dobře?

    • 19. 8. 2008 12:45

      VH (neregistrovaný) 88.101.60.---

      Re: ochranná doba
      Já jsem prodloužení prac.poměru jako takové neřešila, pouze jsem Vás opravila.že pokud zaměstnanec dostal výpověď pro nadbytečnost, zaměstnavatel nemá možnost po datu 1.9. mu přidělovat práci podle PS, protože jeho pracovní místo bylo zrušeno. Chtěla jsem zdůraznit, že nemohlo být zrušeno k pozdějšímu datu, jinak by výpověď byla dána předčasně (důvod výpovědi by nebyl naplněn).

    • 19. 8. 2008 13:31

      an (neregistrovaný) 194.228.235.---

      Re: ochranná doba
      Já teda nevím, ale když jsem kdysi pracovala pod Min. obrany, tak bylo třeba k tomu 1.9. zrušeno pracovní místo (místa byla striktně daná tabulkami počtů) a zaměstnanci se takto měla prodloužit výpovědní doba, tak právníci vytvořili doplněk k tabulkovým místům a pracovní místo muselo být zachováno až mu doběhla ta výpovědní lhůta. Takže já si myslím, že v tomto případě zaměstnavatel když musí prodloužit pracovní poměr, zároveň musí prodloužit i dobu trvání toho pracovního místa. Jinak by to celé byla opravdu blbost. To by mu vyplatil peníze navíc za jeho marodění. Předtavte si když takhle končí třeba celé oddělení, samozřejmě všichni marodí a zaměstnavatel by pak měl všem jen platit, bez toho, že by odvedli nějakou práci. To fakt nechápu, ale je pravda, že tady je možné úplně všechno. Hezký den

    • 19. 8. 2008 13:45

      Jiřka (neregistrovaný) 88.101.130.---

      Re: ochranná doba
      Dívám se na to jako Vy. Zaměstnavatel mu podle toho § ZP musí umožnit zbytek výpovědní doby odpracovat bez ohledu na to, že mu dal výpověď právě proto, že to jeho místo ruší. A pokud mu neumožní pracovat, tak mu platit překážky. Takže nesouhlasím s VH, že to místo je pro nadbytečnost zrušeno tím posledním dnem výpovědní doby. To místo je zrušeno až si to ten zaměstnanec odpracuje (pokud na odpracování trvá). Pokud celou výpovědní dobu promarodí a pak trvá na dalším odpracování, je zaměstnavatel nucen to místo zrušit až za další dva měsíce - až si to podle svého přání odpracuje. Ale naopak - ono to nařízení v ZP, že zaměstnanec může trvat na prodloužení výpovědní doby, když dostal výpověď pro nadbytečnost, je taky nesmyslné. Vy víte, že pro něj nebudete mít práci, tak mu dáte výpověď pro nadbytečnost a zákon Vás nutí mu pak ještě práci přidělovat nebo mu aspoń platit, i když on třeba celou výpovědní dobu promarodí. To je taky na hlavu.

    • 19. 8. 2008 20:43

      xy5 (neregistrovaný) 62.204.241.---

      Re: ochranná doba
      to rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR by mě tedy velmi zajímalo

    • 20. 8. 2008 9:44

      VH (neregistrovaný) 88.101.60.---

      Re: ochranná doba
      >>>Já teda nevím, ale když jsem kdysi pracovala pod Min.
      >>>obrany, tak bylo třeba k tomu 1.9. zrušeno pracovní
      >>>místo (místa byla striktně daná tabulkami počtů) a
      >>>zaměstnanci se takto měla prodloužit výpovědní doba,
      >>>tak
      >>>právníci vytvořili doplněk k tabulkovým místům a
      >>>pracovní místo muselo být zachováno až mu doběhla ta
      >>>výpovědní lhůta. Takže já si myslím, že v tomto
      >>>případě
      >>>zaměstnavatel když musí prodloužit pracovní poměr,
      >>>zároveň
      >>>musí prodloužit i dobu trvání toho pracovního místa.

      >
      >to rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR by mě tedy velmi
      >zajímalo

      Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 1797/97
      „Výpověď z pracovního poměru daná zaměstnavatelem podle ust. § 46 odst. 1 písm. c) zákoníku práce je neplatná, jestliže na jejím základě by měl pracovní poměr zaměstnance skončit dříve než v pracovním dni předcházejícím dni, v němž nastává účinnost zaměstnavatelem nebo příslušným orgánem rozhodnutých organizačních změn, v důsledku kterých se zaměstnanec stal nadbytečným“.
      (nově § 52 c) ZP)

    • 20. 8. 2008 10:23

      an (neregistrovaný) 194.228.235.---

      Re: ochranná doba
      No ale jeho PP skončí naopak později ne ? Nebo už tomu vůbec nerozumím.

    • 20. 8. 2008 10:46

      Katuška (neregistrovaný) 194.228.18.---

      Re: ochranná doba
      nedá mi to, abych se nepřipojila, já to tedy chápu tak, že PP nesmí skončit dřív než den před tím, než nastane účinnost org.změn, ale pokud PP skončí později, např. kvůli nemoci zaměstnanec trvá na odprac. výpovědní lhůty, pak to automaticky neznamená, že účinnost změny se odkládá, zaměstnavatel má tedy následující možnosti:
      a) odložit účinnost org. změny (pokud to jde) a přidělit zam-ci práci (pokud ji pro něj má)
      b) dočasně mu přidělit jinou práci (s tím by ale musel zam-ec souhlasit)
      c) vyplácet náhradu mzdy, pokud nemá práci, kterou by mu přidělil (překážky na straně zam-tele)
      d) nařídit dovolenou, pokud nějaká zbývá
      e) domluvit se se zam-cem, aby netrval na odpracování

      Nikdo nemůže nutit zam-tele, aby prac. místo zachoval, pokud třeba zavře obchod, tak proč by zachovával prac. místo prodavačky, když nemá kde a co prodávat?

      Souhlasím, že možnost prodloužení PP z tohoto důvodu je vlastně nesmysl a postihuje to zam-tele, zvlášť v situacích, kdy získat nemocenskou a pak požadovat prodloužení PP je pro zam-ce velmi snadné. Ono nesmyslných ustanovení je v našem právním řádu celá řada.

    • 20. 8. 2008 11:31

      Jiřka (neregistrovaný) 88.101.130.---

      Re: ochranná doba
      Ten požadavek zaměstnance o prodloužení (že si to co promarodil ještě odpracuje) může mít zaměstnanec jen v případě, že se jedná o výpověď pro nadbytečnost. Na případ, že dostal výpověď pro rušení firmy nebo její části nebo přesun firmy nebo její části, se tato možnost nevztahuje. Takže když zam-tel zavře obchod a dal prodavačce výpověď pro rušení a ona onemocní, pak prac. poměr skončí posledním dnem výpovědní lhůty.

    • 20. 8. 2008 11:51

      Katuška (neregistrovaný) 194.228.18.---

      Re: ochranná doba
      Máte pravdu - to nebyl nejlepší příklad, ale jde o to, že pro něj práci mít nebude (proto je nadbytečný), jakou práci by mu asi mohl přidělit? Kdyby ji měl, nedává výpověď pro nadbytečnost.
      Jinak - pokud třeba zruší jednu ze dvou pokladen, jedna pokladní je tedy nadbytečná. Co tedy bude dělat, když už tu pokladnu nemá? Asi těžko ji znovu odkoupí či si ji pronajme, aby si to zam-ec mohl odpracovat. Upřímně řečeno, když třeba my rušíme pracovní místo, tak to schvaluje představenstvo (schází se tak 1x měsíčně) a už vidím, jak se představenstvo mimořádně schází a schvaluje další změnu, aby si zaměstnanec mohl odpracovat 10 dní, které promarodil ve výpovědní lhůtě.

    • 20. 8. 2008 13:32

      Jiřka (neregistrovaný) 88.101.130.---

      Re: ochranná doba
      No ano, s tím souhlasím, však jsem výše psala, že to nařízení o tom, že zaměstnanec má právo požadovat odpracování promaroděné výpovědní lhůty, když předtím se stal nadbytečným, je celé na hlavu. My jsme kdysi byli nuceni dát výpověď (ne pro nadbytečnost, ale pro stěhování, takže tam prodlužování nehrozilo) asi 10 lidem a až na jednoho je všichni hodili OKAMŽITĚ marod a marodili až do konce výpovědní doby, takže ji CELOU promarodili (to byla výpovědní doba 3 měsíce) a někteří ještě déle. A teď si představte, že by to bylo pro nadbytečnost a oni by pak po tolika měsících přišli a trvali na práci, která by pro ně nebyla, takže by jim zaměstnavatel musel 3 měsíce hradit náhradu. No na hlavu.

    • 20. 8. 2008 13:47

      Katuška (neregistrovaný) 194.228.18.---

      Re: ochranná doba
      přesně tak, mě by jen zajímalo, kolik % z vyplacených nem. dávek je vyplaceno jen za "hození se marod" a kolik za skutečnou nemoc. A toto prodloužení PP je jen důsledek snahy "chránit" zaměstnance zákoníkem práce tak, že to ve finále zaměstnancům spíš škodí... No, my s tím asi nic nenaděláme a jen se tím musíme řídit. Hezký den

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).