Otázka nároku na stravné-diety

  • (neregistrovaný)

    11. 5. 2010 9:26

    Má zaměstnanec na pracovní cestě v ČR nárok na stravné, když si sám nevyplní Cestovní příkaz? Je vyplácení stravného dle ZP od zaměstnavatele dobročinnost, nebo povinnost? (dle mého názoru určitě povinnost, jen nemůžu zaměstnavatele přesvědčit).Díky za názor.

    • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.
    • 11. 5. 2010 9:33

      v.e.n.d.y.

      Re: Otázka nároku na stravné-diety
      Vyplatit stravné je podle zákoníku práce povinnost zaměstnavatele. Ale na druhou stranu musí zaměstnance VYSLAT na služební cestu, to znamená, že zaměstnanec musí mít předem vyplněný příkaz ke služební cestě (většinou první strana typizovaných tiskopisů cestovních příkazů), kde mu zaměstnavatel určí čas, místo, způsob dopravy, limit ubytování a podobně...a pak teprve může na služební cestu vyrazit. Jakozaměstnanec bych na služební cestu bez příkazu nevyjela, protože nikdy nevím, co se mi může stát a zaměstnavatel může tvrdit, že mě nikam neposlal....a na druhou stranu zaměstnavatel je vyplněním cestovního příkazu kdyt při případném porušení třeba určeného dopravního prostředku a následné havárie...

    • 11. 5. 2010 12:44

      Janett50 (neregistrovaný)

      Re: Otázka nároku na stravné-diety
      Otázka se týká totiž profesionálních řidičů, kteří jsou na pracovních cestách, které souvisí s jejich plněním úkolů. Jedou např. na turnusy na Moravu , do Prahy a podobně na základě předaných denních záznamů o provozu vozidla (puťovky). Nikdy nikdo žádný cestovní příkaz nedostali předem. Tak to je v praxi skutečností. Když ho řidič nedá (nemá žádné doklady k vyúčtování) ke mzdám po konci měsíce, automaticky nic nedostane. A je to i horší, bohužel.

    • 11. 5. 2010 9:35

      anka (neregistrovaný)

      Re: Otázka nároku na stravné-diety
      Vše je v Zákoníku práce
      § 151
      Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnanci, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, náhradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce, v rozsahu a za podmínek stanovených v této části.
      §183
      3) Jestliže se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne jinak, je zaměstnanec povinen do 10 pracovních dnů po dni ukončení pracovní cesty nebo jiné skutečnosti zakládající právo na cestovní náhradu, předložit zaměstnavateli písemné doklady potřebné k vyúčtování cestovních náhrad a vrátit nevyúčtovanou zálohu. Částka, kterou má zaměstnanec zaměstnavateli vrátit v české měně, se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).