Paní Jasná, díky. Takže doplatek Kč do minimální mzdy se nedává, jen musí být odvedeno nejméně z MM a jde to k tíži zaměstnavatele. Mně se navíc nezdálo, že pokud jsou odbory, musí být dohoda, a pokud nejsou, může zaměstnavatel sám ta procenta náhrady (nejméně 60%) stanovit vnitřním předpisem, aniž by se o tom musel s kýmkoli dohodnout.
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.
Stát zveřejnil maximální ceny paliv. Od zítřka nesmí pumpy zdražit nad limit
Finanční správa začíná vracet peníze. Podívejte se, kdy vám dorazí
Firmy narážejí v novém hlášení. Kvůli těmto chybám jim systém vrací podání
Historie čerpacích stanic: Víte, že než vznikly, prodávalo se palivo v lékárnách?
Další vysoká pokuta za švarcsystém, po programátorech si úřady vyšláply na kadeřnice
Konec drahého tankování? Vláda zavádí stropy a zlevňuje naftu
28. 3. 2019 10:19
Dobré dopoledne všem. Prosím o radu, případně vysvětlení.
Ve firmě se očekává po určitou dobu méně práce a nastane částečná nezaměstnanost. Ve firmě nejsou odbory. Rozumím dobře § 208 a 209 ZP, že pokud sám zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem, že těm zaměstnancům bude náležet náhrada jen 60%, pak skutečně jim nemusí být placena náhrada 100%, ale jen 60%?
A s tím souvisí druhý dotaz: pokud mohou a budou dostávat jen 60% a mzda nedosáhne minimální mzdy (tedy pokud nebude část měsíce např. nemocný a celková mzda nedosáhne 13500 Kč), pak:
1) musí mu zaměstnavatel doplatit Kč do minimální mzdy?
Anebo:
2) Nemusí doplatit Kč do minimální mzdy, celkový výdělek tedy bude nižší, ale musí být odvedeno ZP alespoň z minimální mzdy a těch 13,5% z rozdílu mezi výdělkem a minimální mzdou hradí zaměstnavatel?
Která varianta je správná?