Vedlejší příjmy

• Pavel Peroutka (neregistrovaný)

  20. 5. 2013 22:13

  Dobry den. Rozjizdime vykupnu druhotnych surovin. Mel bych dotaz k limitum vedlejsich prijmu.
  Kolik si muze vydelat obcan, tak aby nemusel prijem danit? Je to 20.000 Kc? Je jeste nejaky jiny strop? Dostal jsem informaci, ze pokud si clovek vydela mesicne mene nez 15000, muze si privydelat az 100000 a nemusi to priznavat. Je to pravda?
  Nebo jsou nejake limity, ktere da obcan do priznani, ale neplati z toho dan, socialku atd.?
  Mame tam jiz pripad, ze obcan nam privezl odpad za 170.000 a druhy za 60000. Oba jsou zamestnani na hlavni prijem a maji prijem cca. 18000 mesicne.
  
  Dekuji za odpoved a za radu.
  
  Pavel Peroutka

• • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.

  Nahlásit moderátorům jako SPAM

  
  

  • 29. 5. 2013 12:14

    

    bez přezdívky

    Dobrý den pane Peroutko,
    
    podle ustanovení § 38g odst. 1 zákona o daních z příjmů je daňové přiznání povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly částku ve výši 15 tis. Kč (pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně - takové příjmy se tedy do 15 000 limitu nezapočítávají). Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 tis. Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu (ztráta přichází v úvahu u podnikatelů (§ 7)  a poplatníků s příjmy z pronájmu (§ 9)).
    
    Uvedený 15 000 limit se pravděpodobně nebude vztahovat na poplatníka ve Vámi uvedeném případě, který má příjmy ze závislé činnosti. Pro takového poplatníka platí 6 000 limit (příjmů jiných než plynoucích ze závislé činnosti), do kterého není povinen podat daňové přiznání, a tak de facto příjmy získané nad rámec závislé činnosti nedaní. Podmínkou je, že poplatník podepsal u svého zaměstnavatele (či postupně u všech navazujících zaměstnavatelů, kteří se nepřekrývali) na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani (růžový formulář).
    
    Z dotazu není zřejmé, o jaký druh příjmu se u jednotlivých prodejců druhotných surovin jedná. A právě tato skutečnost je pro zdanění, resp. osvobození příjmu klíčová.
    
    Příjem z prodeje druhotných surovin by zřejmě bylo možné považovat za příjem z prodeje movitých věcí. Pokud se s těmito věcmi nepodnikalo (nebyly součástí obchodního majetku), lze uplatnit plné osvobození takového příjmu. Jako příklad lze uvést např. stříbrné zlomky, které byly součástí dědictví. Jejich prodej dědicem by byl osvobozen dle § 4 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů. Takový příjem se neuvádí do daňového přiznání, a samozřejmě nepodléhá pojistnému.
    
    Další variantou je, že prodej druhotných surovin je výsledkem příležitostné činnosti poplatníka. Jestliže se jedná o příležitostnou činnost, patří příjem z prodeje surovin mezi příjmy dle § 10 zákona o daních z příjmů, do tzv. ostatních příjmů. Ty jsou do limitu 20 000 ročně osvobozeny od daně. Neuvádějí se ani do daňového přiznání. Nutno dodat, že "příležitostnost" není českým právním řádem nikde definována. Jako příklad lze uvést poplatníka, jemuž sousedé darují starou elektroniku, poplatník ji rozebere a drahé kovy nashromážděné touto činností prodá. Příjmy dle § 10 nepodléhají pojisnému.
    
    Samozřejmě je rovněž možné, že poplatník provádí takovou činnnost soustavně. Potom lze uvažovat i o variantě, že jde o podnikání, poplatník by měl mít na tuto činnost živnostenský list či jiné oprávnění a zdanění by pak probíhalo standardně včetně odvodů pojistného. V této variantě by byly příjmy zařazeny mezi příjmy dle § 7 zákona o daních z příjmů.
    
    Pro přesný postup Vašeho dodavatele je tedy nutno blíže specifikovat okolnosti prodeje druhotných surovin.
    
    S pozdravem
    
    Jan Molín