Účty a zásady účtování na účtech
Cílem tohoto standardu je stanovit podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) a vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „vyhláška“) základní postupy účtování na účtech za účelem docílení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami.
2.2.1.V rámci syntetických účtů vytváří účetní jednotka analytické účty. Při vytváření analytických účtů bere v úvahu následující hlediska, pokud tato nejsou již zohledněna přímo syntetickými účty:
a)
členění podle jednotlivých druhů majetku, hmotně odpovědných osob a míst uložení či umístění při účtování o majetku. Odděleně se sleduje majetek zatížený
zástavním právem nebo věcným
právem břemenem, popřípadě převedené nebo poskytnuté zajištění. U pohledávek je členění podle jednotlivých dlužníků; u cenných papírů se na analytických účtech sledují cenné papíry v umořovacím řízení,
b)
členění
pohledávek a závazků podle jednotlivých
dlužníků a věřitelů,
c)
členění podle časového hlediska u pohledávek a závazků, to je podle
§ 19 odst. 7 zákona na krátkodobé nebo dlouhodobé pohledávky a závazky,
e)
členění podle položek účetní závěrky (včetně požadavků na sestavení přílohy),
f)
členění pro daňové účely; tzn. pro transformaci účetního výsledku hospodaření před zdaněním na
základ daně daňový základ vymezený
zákonem o daních z příjmů, zejména pokud jde o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů a zdaňované příjmy pro potřeby daně z přidané hodnoty, spotřebních daní, apod.,
g)
členění pro potřeby zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění,
h)
členění z hlediska potřeb finančního řízení účetní jednotky,
i)
členění podle požadavků externích uživatelů údajů z účetnictví,
například zejména bank, burz, orgánů státní statistiky.
2.2.2.Další požadavky na analytické účty jsou uvedeny v Českých účetních standardech pro podnikatele řešících účtování jednotlivých složek majetku a závazků.
2.3.1.Na podrozvahových účtech v účtových skupinách 75 až 79 se sledují důležité skutečnosti, jejichž znalost je podstatná pro posouzení majetkoprávní situace účetní jednotky a jejich ekonomických zdrojů, které lze využít. Jedná se především o využívání cizího majetku, ke kterému účetní jednotka nemá vlastnické právo, popřípadě právo hospodaření s majetkem státu, dále evidence práv, o kterých se neúčtuje (hypotéky), nebo materiálu, jehož pořízení, uchování, udržování a sledování vyplývá z obecně platných právních předpisů, například materiál civilní ochrany.
2.3.2.Na podrozvahových účtech se sledují zejména
a)
přijatá depozita a hypotéky,
b)
najatý
a propachtovaný majetek,
c)
majetek přijatý do úschovy,
d)
zásoby přijaté ke zpracování,
e)
směnky k inkasu použité k úhradě do doby jejich splatnosti,
f)
přísně zúčtovatelné tiskopisy,
g)
materiál ve skladech civilní ochrany a ostatní materiál specifického použití,
i)
závazky ze smluvních pokut a úroků z prodlení (účtované do 31. 12. 2000),
j)
pohledávky ze smluvních pokut a úroků z prodlení (účtované do 31. 12. 2000),
m)
přijatá zástavní práva a přijatá zajištění,
o)
pohledávky z leasingu,
p)
pohledávky z pevných termínových operací,
q)
závazky z pevných termínových operací,
t)
evidenční účet – v případě účtování na podrozvahových účtech.
2.4.1.Účetní zápisy na jednotlivých účtech v účetních knihách se provádějí způsobem stanoveným v
§ 12,
13 a
16 zákona.
2.4.2.Účetní zápisy se provádějí ke dni uskutečnění účetního případu.
2.4.3.Okamžikem uskutečnění účetního případu je den, ve kterém dojde ke splnění dodávky,
splnění peněžitého dluhu platbě závazku, inkasu pohledávky, postoupení pohledávky, vkladu pohledávky, poskytnutí či přijetí zálohy
a závdavku, převzetí dluhu, zjištění manka, schodku, přebytku či škody, pohybu majetku uvnitř účetní jednotky a k dalším skutečnostem vyplývajícím ze
zákona,
vyhlášky, Českých účetních standardů pro podnikatele a ze zvláštních právních předpisů nebo z vnitřních poměrů účetní jednotky, které jsou předmětem účetnictví a které v účetní jednotce nastaly, popřípadě účetní jednotka má k dispozici potřebné doklady tyto skutečnosti dokumentující (například bankovní výpisy
, výpisy Střediska cenných papírů). Pro potřeby oceňování pohledávek a závazků vyjádřených v cizí měně ke dni jejich vzniku lze za okamžik uskutečnění účetního případu považovat u dodavatele den vystavení faktury nebo obdobného dokladu, u odběratele den přijetí faktury nebo obdobného dokladu.
2.5.Vnitropodnikové účetnictví
2.5.1.Formu, organizaci a zaměření vnitropodnikového účetnictví určí účetní jednotka sama; přitom musí zabezpečit pro potřeby finančního účetnictví průkazné podklady
a)
o stavu a změně stavu zásob vytvořených vlastní činností,
b)
pro vyjádření aktivace vlastních výkonů,
c)
pro ocenění zásob a ostatních výkonů vytvořených vlastní činností.
2.5.2.Vnitropodnikové účetnictví lze organizovat
a)
v rámci analytických účtů k finančnímu účetnictví, přičemž se využije účtů Vnitropodnikové náklady a Vnitropodnikové výnosy, které se zařadí do účtových skupin
59 – Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů a
69 – Převodové účty,
b)
v samostatném účetním okruhu, pro který se zvolí účty v rámci volných účtových tříd 8 a 9. Obsahovou náplň uvedených účtových tříd, zvolených účtových skupin a jednotlivých syntetických účtů si určí účetní jednotka sama. Účetní jednotka si v tomto případě zvolí i účetní období, pokud jím bude kratší období než kalendářní rok,
c)
kombinací přístupů podle písmen a) a b).
2.5.3.Spojovací účty prokazující návaznost mezi finančním a vnitropodnikovým účetnictvím, pokud je organizováno v samostatném účetním okruhu, si účetní jednotka zvolí v rámci účtů účtových tříd 8 a 9, popřípadě jejich funkci nahradí technické zpracování dat.
2.5.4.Účty vnitropodnikového účetnictví uvede účetní jednotka v účtovém rozvrhu.
ČLÁNKY DO MAILU